My se specializujeme na různé druhy plotů - z poplastovaného pletiva, z pozinkovaného pletiva, nabízíme i plotové díly a kovové ploty.
Živé ploty ale mají také něco do sebe. A to je právě ten život. Každý živý je nenapodobitelný originál. Každý roste jinak. Ale přesto by každý živý plot měl podléhat přání svého majitele. Když se nechá růst jen tak, brzy z něj bude neforemné křoví.
Co se pokřiví, to je těžké narovnat. Proto je starost a péče o vysazený živý plot bezpochyby vhodná a potřebná. Díky tomu budete mít plot nejen stále krásný, ale i plně funkční. Pořád jde o plot, takže by měl chránit soukromí majitelů pozemku. Při plánování živého oplocení se máme k dispozici celou řadu, které se od sebe odlišují především náročností údržby.
I volně rostoucí živý plot potřebuje údržbu
Pro výsadbu volně rostoucího živého plotu na špatně dostupných místech, se využívají hustě rostoucí druhy listnatých i jehličnatých dřevin, které potřebují dostatek prostoru k volnému růstu. Jejich údržba spočívá v občasném prostříhání, které pomůže lepšímu prosvětlení a snadnějšímu růstu. Nové větve zajistí trvale hustý porost a tudíž i celkově pěkný živý plot.
Když plot zestárne, je vhodné přistoupit k omlazení živého plotu. Ale jen výjimečně se musí provést zkrácení bujně rostoucích větví.
U střihu tvarovaného živého plotu vsaďte na jistotu
Zatímco volně rostoucí živý plot si o péči řekne vždy jednou za pár let, ten pěstovaný a tvarovaný nás upozorní svými novými přírůstky a neupraveným vzhledem jednou, dvakrát i vícekrát do roka. To záleží na dřevině, kterou pro živý plot použijeme. Mezi oblíbené druhy patří např. ptačí zob, habr či túje.
Přesný střih túje, ptačího zobu a habru
Krásných dřevin vhodných pro vytvoření živého plotu, které mohou zdobit pouze zelení nebo i květem, je množství opravdu nepřeberné. Péči o ně je vždy však potřeba provádět správně, jinak se z dobrého pomocníka, mohou stát i zlým pánem. Střih a úprava živých plotů vyžadují zkušenosti, které každý získá hlavně pravidelnou praxí. S potřebnými znalostmi, vhodným nářadím a trpělivostí, se dá docílit uspokojivých výsledků a každá další úprava bude již snadnější. Například stříhání túje je nezbytné věnovat čas minimálně jednou do roka, a to v období od konce května až do konce srpna. První rok po zakořenění stačí zastřihnout špičku, druhý rok také, třetí a další roky se provádí střih z boku a z vrchu. Nářadí lze zvolit různé, nepochybíte, když použijete ruční nůžky či nůžky na živý plot nebo elektrické.
Ptačí zob se vám nejvíce odvděčí krásným vzhledem při střihu víckrát ročně. První sestřih lze provést koncem února a další koncem června, poslední však určitě před tím než celý keř opadne. Správný termín řezu společně s ostrým nářadím a trochou zručnosti pak zaručí krásný výsledek celé úpravy. V případě zastarání je možné tuto dřevinu omladit silným regeneračním řezem, kdy může být keř dosti zkrácen. Uvádí se, že se toto zkracování provádí až do výšky cca 25 cm, kdy pro ptačí zob s pestrým listím, když tvoří zelené větve, platí, že jej lze seříznout až téměř nad zemí. Přitom se však nedoporučuje provádět řez na celém keři, aby zůstal stále dostatečně pestrý.
Další oblíbenou dřevinou pro vytvoření živého plotu je habr, který může vytvořit vysoký plot i celkem nízký porost. Toto je možné dobře korigovat jeho řezem, který při extrémním zmlazení v době vegetačního klidu dobře snáší i zkrácení až na pařez. Udržovací řezy se provádí dvakrát ročně, a sice začátkem června a potom v první polovině září. Do omlazovacího řezu se lze pustit mezi říjnem a březnem. Vývoj růstu habru se od ostatních dřevin odlišuje - po dokončení růstu v létě zpravidla vrcholek letorostu zaschne a upadne. Dalšího růstu výhonu se ujme nejvyšší zdravý postranní pupen, tudíž je potřeba na toto při úpravě myslet. Jeho omlazovací řez odborníci radí rozvrhnout na časové období 3 let. Každý rok se odřízne 1/3 větví habru přibližně 40 cm od země. Důležité je také řez rozdělit rovnoměrně v rámci celého keře, kdy se řez větví provádí nad pupenem, který je orientovaný směrem ven.